AETR v kostce

AETR neboli Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě je mezinárodní dohoda, která vstoupila v platnost v roce 1976 a vymezuje především maximální dobu řízení, četnost a délku povinných přestávek a doby odpočinku. Ustanovení dohody AETR se použijí při mezinárodní dopravě, která je alespoň zčásti vykonávána mimo oblast EU.


AETR neboli Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě je mezinárodní dohoda, která vstoupila v platnost v roce 1976 a vymezuje především maximální dobu řízení, četnost a délku povinných přestávek a doby odpočinku. Ustanovení dohody AETR se použijí při mezinárodní dopravě, která je alespoň zčásti vykonávána mimo oblast EU. Doprava, jejíž trasa vede v celé délce na území jednoho nebo více členských státu EU a dále Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska, je pak upravena tzv. nařízením 561/2006 EU.
 
Obě dvě dohody se přitom vztahují na přepravu nákladu vozidly, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně návěsu nebo přívěsu překračuje hmotnost 3,5 tuny. Dohoda AETR byla později uvedena v těsný soulad s nařízením EU 561/2006, jejich ustanovení jsou tak téměř identická. Zásadní je dělení času řidiče na dobu řízení a dobu odpočinku. Jak přesně tyto termíny AETR a 561 vymezuje?

 

AETR a denní doba řízení

Denní doba řízení je celková doba řízení mezi skončením jedné denní doby odpočinku a začátkem druhé denní doby odpočinku nebo mezi denní dobou odpočinku a týdenní dobou odpočinku. Předpisy AETR i 561 stanovují maximální denní dobu řízení na 9 hodin. Dvakrát v týdnu je možné denní dobu řízení prodloužit na 10 hodin. Nejpozději po 4,5 hodinách řízení musí následovat bezpečnostní přestávka o délce minimálně 45 minut, kterou lze případně rozdělit do dvou úseků o 15 a 30 minutách v průběhu 4,5 hodiny jízdy.

 

AETR a týdenní doba řízení

Podle předpisů AETR a 561 celková doba řízení během jednoho týdne, tj. od pondělí 00:00 do neděle 23:59, nesmí přesáhnout 56 hodin. Zároveň však celková doba řízení za období dvou po sobě jdoucích týdnů nesmí přesáhnout 90 hodin.

 

AETR a denní doba odpočinku

Po každé denní době řízení, tj. maximálně po 9 hodinách řízení (nebo dvakrát týdně po 10 hodinách), je pro řidiče povinné udělat pauzu v délce minimálně 11 hodin. Tuto povinnou přestávku nazývá AETR a 561 jako běžnou denní dobu odpočinku. Jedná se o nepřerušenou dobu, během níž může řidič volně nakládat se svým časem. AETR i 561 umožňují běžnou denní dobu odpočinku dále rozdělit na dva časové úseky, první o délce minimálně 3 hodiny a druhý o délce minimálně 9 hodin, přičemž oba dva musí být vyčerpané v horizontu 24 hodin. V případě rozdělení denní doby odpočinku je tato doba tedy o hodinu delší než běžná denní doba odpočinku. Podle AETR i nařízení EU 561/2006 je možné denní dobu odpočinku až třikrát za týden zkrátit na 9 hodin.

 

AETR a týdenní doba odpočinku

Po každé týdenní době řízení musí podle AETR i 561 následovat týdenní doba odpočinku v délce minimálně 45 hodin. Stejně jako u denní doby odpočinku je i zde možnost tzv. zkrácené týdenní doby odpočinku. Týdenní dobu odpočinku povoluje AETR i 561 zkrátit až na 24 hodin za podmínek, že do 3 týdnů dojde k jejímu dorovnání a že předchozí doba týdenního odpočinku měla běžnou délku 45 hodin.

 

AETR a odpovědnost dopravce

AETR i nařízení 561/2006 EU stanovují dopravci povinnost organizovat práci řidiče tak, aby mohl dodržovat výše zmíněné ustanovení o době řízení a době odpočinku. Dopravce musí dodržování těchto ustanovení kontrolovat a za jejich případné porušení odpovídá. Povinností dopravce je také minimálně každých 90 dní stahovat údaje z tachografu ve vozidle a každých 28 dní z karty řidiče.

 
Chcete vidět informace o řidičích přímo na obrazovce a stáhnout tachograf na jedno kliknutí? Podívejte se na výhody tachografu od Ecofleet nebo si s námi rovnou domluvte schůzku!


Add a Comment